Schwannom: gastrointestinální benigní schwannomy se vyskytují především v žaludku, ale byly popsány i v jícnu a ve střevech (1-3, 14-18). Od své běžné měkkotkáňové varianty se liší přítomností periferního lymfoidního lemu často s germinálními centry, vágním uspořádáním vřetenitých (méně často epiteloidních) buněk se spíše výjimečnou tvorbou Verocayových tělísek, a přítomností perineurálních buněk a nervových axonů, čímž se poněkud stírá rozdíl mezi nimi a neurofibromem (14-17, 19). Ve světelné mikroskopii je kromě lymfoidního lemu velmi specifickým znakem umožňujícím jejich odlišení od GISTu přítomnost PAS-pozitivních jehlicovitých krystaloidů v některých nádorových buňkách (14, 16, 19). Imunoprofil charakterizovaný S100-protein pozitivitou a KIT-negativitou, případně doplněný mutační analýzou KIT a PDGFRA, umožňuje jejich odlišení ve sporných případech, zejména mimo stěnu trávicí trubice, kdy mohou postrádat lymfoidní lem (20). Varianta označovaná jako psammomatózní melanotický schwannom, která se vyskytuje buď v izolované sporadické formě nebo jako součást Carneyho komplexu, může díky své pigmentaci vést k podezření na maligní melanom (21). Kromě výše popsaných typických schwannomů vyskytujících se převážně v žaludku a prezentujících se jako intramurální tumor, byla popsána jednotka „slizniční hamartom ze Schwannových buněk“ vyskytující se ve formě drobných polypů v tlustém střevě. Tyto léze jsou tvořeny drobnými proliferáty S100-pozitivních vřetenitých buněk okolo krypt, které nemají „serrated“ (pilovitý) charakter. Od typických schwannomů je také odlišuje absence lymfoidního lemu (22).